Žďár nad Sázavou: „Stalingrad“

Ve Žďáru nad Sázavou v roce 1954 uspořádala hrstka nadšenců motorismu poprvé terénní závod motocyklů „kolem Zelené Hory“. Jezdil se až do roku 1963, kdy byl na návrh tehdejší krajské sportovní komise zrušen kvůli několika těžkým úrazům v nebezpečných úsecích tratě. Městský automotoklub Svazarmu hledal novou trať a v roce 1965 uspořádal první ročník terénního závodu „Žďárský viadukt“. Tento závod se jezdil až do roku 1971, když i tato trať přestala vyhovovat, AMK ČSAD začala pořádat terénní závody na trati „Na dolinkách“. V letech 1966, 67 a 69 se ve Žďáru jezdily také závody motokár. A konečně silniční závody motocyklů a sidecarů - poprvé se konaly v ulicích města v roce 1956. O rok později se zde oblastní rychlostní závod motocyklů jel naposledy, neboť výstavba města a sídliště, kde se okruh vyskytoval si vyžadovala stálé překopy silnic.

Závody se tedy přestaly konat kvůli nevyhovujícímu povrchu vozovek. Teprve v roce 1966, když se výstavba sídliště III. ukončila a silnice byly v této části města upraveny, konal se první ročník silničního závodu motocyklů. Okruh byl v městské části Žďáru nad Sázavou - Stalingrad, v sídlišti vybudovaném pro zaměstnance nově vzniklých Žďárských strojíren a sléváren (ŽĎAS) a měl dlážděný povrch.  Pořadatelé vypisovali pravidelně i volnou třídu pro jezdce 1. a 2. výkonnosti. V roce 1971 se zde jel poslední, čtvrtý ročník oblastních závodů. Závody se podle nových směrnic nesměly na dlažbě jezdit, takže pořadatelé museli pro další rok hledat jinou, vhodnější trať...

Škrdlovice: Cena Žďárských vrchů

Po dlouhých úvahách byl vybrán okruh na státní silnici u obce Škrdlovice. V roce 1972 se zde odjel první závod - Národní silniční závod motocyklů, o rok později pak závod mistrovství ČSR B. Vzhledem k tomu, že tento okruh dlouhý 3080 metrů měl velmi dobrý povrch, v roce 1974 se na něm jel poprvé závod federálního mistrovství republiky. Okruh byl velmi dobře českým jezdcům dostupný a v roce 1976 dostal nový asfaltový koberec. Rázem se z něj stala jedna z našich nejlepších tratí a to i přesto, že měla prakticky jen tři zatáčky. V prvním roce se startovalo v obci před místní restaurací - hotelem, v roce 1973 pořadatelé start přesunuli do nejvyššího bodu tratě, tedy na státní silnici. Depo závodních strojů bylo umístěno na levé straně na poli. Odtud bylo lesem k rybníku Velké Dářko, které je vyhledávané rekreační místo s množstvím kempů a koupáním jen pár kroků.. Po startu silnice mírně klesala a na první odbočce se trať uhýbala doprava první téměř vracečkou.

Po půlkilometrové rovince přišel pravý srdcový protahovák, na plný plyn se profičelo kolem hospody a rovně až do kilometr vzdálené druhé pravé vracečky. Po ní se jezdci dostali širokou silnici do mírného stoupání a táhlým esíčkem pravá - levá na „plnej“ zpět k první zatáčce. Poměrně jednoduchý okruh byl i díky opravdu kvalitnímu povrchu velmi rychlý a to byl možná důvod, proč se zde v roce 1979 jelo naposledy.

Pořadatelé byli na začátku osmdesátých let po několika tragických událostech na závodech u nás i v NDR pod tlakem. Tehdejší vedení Svazarmu od nich požadovalo zpomalení dosahovaných rychlostí. Někde to bylo za cenu vybudování daleko nebezpečnějších retardérů, jinde byly závody prostě zrušeny, třeba tak, jako právě zde. Škrdlovicetak v tichosti zmizely z okruhových kalendářů. Škoda, tu dobu přežily mnohem nebezpečnější naše tratě a s mnohem horším povrchem.  Ale možná skutečný důvod byl úplně jiný, kdoví. Rozhodně na takovém okruhu by se s minimem úprav dalo jezdit určitě i dnes!